o knize
Poselství Grálu od Abdrushina
Ve Světle Pravdy
Přepracoval Abdrushin Poselství Grálu
na vydání „poslední ruky“?
Pro něco takové neexistují žádné důkazy, a dokonce ani žádný opodstatněný důvod. Existuje však mnoho důkazů o tom, že Abdrushin Poselství Grálu nepřepracoval, ale trval na zachování obsahu a formy Poselství Grálu tak, jak ho napsal:
Abdrushinovy přednášky
Slova z přednášky v Doznívání k Poselství Grálu „Já posílám vás!“
„Musíte Poselství nejprve sami pochopit, nežli je můžete hlásati jiným! A chcete-li Slovo dávat dále, čiňte tak ve formě, kterou jsem já vám dal! Ponechte v něm mou vůli tak, jaká jest, a nevkládejte svoji vůli do podobných slov.“
„Při hlásání mého Poselství musíte sledovati výstavbu přesně tak, jak jsem vám ji já dal! Je v tom chtěné moudré vedení pro lidské duše toužící po Světle.“
„Nemíchejte také nic z nynějších přednášek s obsahovou částí začátku Poselství, neboť se to nedá sloučit; musí následovati za sebou tak, aby se vytvořily stupně pro správné porozumění. V pořadí přednášek, které jsem určil, je požadováno soustavné zrání, neboť začínám od počátků dosavadního porozumění a stupňuji pozvolna vědění tak, že mně v tom lidský duch může následovat. Pak rozšiřuji části stvoření vždy dále a odděluji od sebe mnohé, co doposud bylo označeno hromadným výrazem, v nové části, jež jsem předtím nejmenoval.“
„S výstavbou mého Poselství jest spojeno tajemství všemoudrosti, která zná lidské duchy a jejich schopnosti mnohem lépe, než jsou toho schopni lidé. Této moudrosti se musíte bezpodmínečně podříditi, jinak nikdy nedosáhnete toho, oč usilujete!
Nedal jsem vám Poselství proto, abyste je předávali dále lidem pouze podle svého dobrého zdání, nýbrž požaduji, aby zůstalo nedotčeno ve všem, co v sobě skrývá a čím je! Kdo chce pozměniti nejmenší smysl, nejmenší slovo, i když s nejlepším úmyslem, ten se proviňuje!
Jest to svaté Slovo Boží, na kterém nesmí člověk nic změnit, aby si to snad učinil pohodlnější nebo přizpůsobil lehčímu porozumění líných lidských duchů!
Výstavba musí zůstati takovou, jakou jsem já vám dal. A kdo se jí pokouší otřásti, musí být vyřazen z milosti podávati ji druhým.“
„Nezacházejte se svatým Slovem tak, jak se dosud obvykle dělo v kostelech a církvích. Nevybírejte střídavě části z prostředku, začátku nebo konce, abyste je pak vysvětlujíce objasňovali, nýbrž postupujte v tom jedině pevnou cestou, kterou jsem vám dal výstavbou. Slovo se nemá říditi podle lidí, nýbrž všichni lidé podle Slova! Neboť Slovo jest, lidé však mají teprve býti.“
Pokud si člověk důkladně přečetl tato slova, je snad potřeba něco více, aby porozuměl důvodu, proč musí zůstat Poselství Grálu v podobě, jak nám ho Abdrushin zanechal?
Slova z přednášky v Doznívání k Poselství Grálu „Pokřivené duše“:
„Nynější a následující přednášky jsou rozšířením Poselství! Kdo jim chce rozumět, musí znát Poselství. Je to celek, který musí být dodržován v předepsaném pořadí, má-li se stát pravým věděním.
Ani jediné místo nemůže být vynecháno. To je pro vědění o stvoření velice nežádoucí. Komu se to zdá mnoho, ten s tím nemůže být nikdy hotov. Ale bez takového vědění není již více žádného vzestupu a také žádného dalšího prodlévání, neboť čas nevědomého bytí již přešel.
Bůh, váš Pán a Tvůrce, to nyní od vás požaduje! Kdo se od toho vzdaluje, od toho se vzdaluje i Bůh! A bez Boží milosti člověk nemůže být. Není pro vás žádné volby, chcete-li ještě dále setrvati, neboť Bůh klade nyní požadavky svým tvorům!“
Abdrushinovy dopisy a prohlášení
Abdrushinův dopis p. Josefovi Kovářovi z 10. 1. 1931:
„Celé Poselství je nyní již v tiskárně v sazbě, aby vyšlo v dubnu jako jedna velká kniha. Bylo pro tento účel zvláště sestaveno. Obsahuje také přednášky, které dosud nebyly zveřejněny.
Překlad by musel proto probíhat pouze podle tohoto v sobě uzavřeného díla, a navždy zůstat v této formě.“
Abdrushinovo prohlášení z 26. 10. 1939:
„Na těchto mých slovech nebylo pozměněno ani to nejmenší. Ještě dnes je můžeme číst přesně tak jako od počátku a mohou platit jako důkaz a základ mé odpovědi.
Taková, jaká jsou ještě dnes, byla od počátku. Jestliže se u toho nebo onoho člověka posune nebo změní vlastní přesvědčení v důsledku jiných vlivů či úmyslů, tak mi proto nemůže být vyčítán úmysl jakéhokoliv podvodu.
Z mé strany se nic jiného nestalo a nebylo změněno, nýbrž vše zůstalo tak, slovo za slovem. A tato slova jsou mým nezměněným, plným přesvědčením, ke kterému jsem nikdy nechtěl žádného druhého člověka přemlouvat, protože mám z práce samotné jen radost a je mi lhostejné, kdo a kolik lidí pak řekne, že je to také jejich přesvědčením.“
Abdrushinova vůle
Není známo, že by Abdrushin někomu řekl, že chce Poselství Grálu přepracovat. Pokud však tak mnohokrát zdůrazňoval, že na Poselství není nic změněno a ani změněno být nesmí, tak při jeho preciznosti by jistě o tak důležité věci jako o přepracování jeho hlavního díla zanechal jasnou informaci, podobně jako v jiných záležitostech, například jako v dopise ze 19. 7. 1938:
1. Všechny mnou udělené obchodní i soukromé mandáty jsou zrušeny. Pouze plná moc právnímu zástupci Dr. Karlu Poláčkovi, který je oprávněn provádět nařízení podle mých pokynů, zůstává v platnosti.
2. Vyzývám všech mých bývalých stoupenců, aby zanechali každé společenství, každou spolupráci a každou činnost, která by se mohla posuzovat jako pokračování mnou vedeného hnutí.
3. Zvláště si přeji, aby všichni bývalí příslušníci sídla Grálu na Vomperbergu opustili co nejdříve tuto osadu nebo jeho okolí.
4. Je nutné vyhnout se i jen náznaku, že hnutí bude pokračovat v jakékoli formě.
Tisk Poselství Grálu v roce 1940
Pro mnohé je fakt, že Abdrushin dal v roce 1940 tisknout v Čechách Poselství Grálu v podobě, v jaké jej vydal v roce 1931, neznámý. Původní vydání knihy však bylo později likvidováno a nahrazeno pozměněným vydáním „poslední ruky“ z roku 1949 (8 let po Abdrushinovy smrti) s tvrzením, že je přáním autora, aby bylo Poselství Grálu šířeno již jen v této nové podobě. Toto tvrzení je však v přímém rozporu s Abdrushinovým jednáním a zcela ho popírá. Naopak skutečnost, že Abdrushin dal ještě v roce 1940 tisknout Poselství Grálu tak, jak ho původně napsal a během celého života vydával, dokazuje, že ho plánoval v této podobě šířit i v následujícím období. A to i mezi nově přicházejícími hledajícími; vždyť stávající čtenáři knihu již měli.
Pořadí přednášek
Pokud Abdrushin napsal, že v pořadí přednášek je výstavba, se kterou je spojeno tajemství všemoudrosti, tak tato výstavba existující v původním Poselství Grálu nemůže být současně i v třídílném vydání z roku 1949, protože tam je pořadí přednášek zcela jiné. Vždyť pokud máme přísně zvažovat, musíme vidět, že pokud je učivo ve školách seřazeno v posloupnosti jednotlivých ročníků, nemůže být stejně správné, pokud by žáci studovali učivo v pořadí tříd 1, 7, 3, 6, 2... nebo že výstavba domu vyžaduje určitou posloupnost - nejdříve základy, pak opěrné zdi, a až později je možná nástavba a nakonec zastřešení postaveného. Nikoho zřejmě nenapadne, že by se v tom mohla změnit posloupnost. V třídílném vydání je však pořadí přednášek smíšeno a přednášky z Doznívání k Poselství Grálu, které používají rozšířené pojmy a vyžadují znalost samotného Poselství Grálu, jak to Abdrushin několikrát požadoval, jsou přesto promíchány již s prvními přednáškami knihy.
Ukázka pozměněného pořadí přednášek ve vydání z roku 1949 oproti původnímu vydání knihy z roku 1931: 1, 65, 90, 23, 2, 3, 4, 20, D27, 21, 31, 32, 64, 80, 61, D(2)4, D9, D20, D22, D37, D11, D14, 73, 87, 88, 5, 6, 7, 8... (Písmenem D jsou označeny přednášky z Doznívání k Poselství Grálu)
„Při hlásání mého Poselství musíte sledovati výstavbu přesně tak, jak jsem vám ji já dal! Je v tom chtěné moudré vedení pro lidské duše toužící po Světle.“
„Nemíchejte také nic z nynějších přednášek s obsahovou částí začátku Poselství, neboť se to nedá sloučit; musí následovati za sebou tak, aby se vytvořily stupně pro správné porozumění. V pořadí přednášek, které jsem určil, je požadováno soustavné zrání, neboť začínám od počátků dosavadního porozumění a stupňuji pozvolna vědění tak, že mně v tom lidský duch může následovat. Pak rozšiřuji části stvoření vždy dále a odděluji od sebe mnohé, co doposud bylo označeno hromadným výrazem, v nové části, jež jsem předtím nejmenoval.“
„S výstavbou mého Poselství jest spojeno tajemství všemoudrosti, která zná lidské duchy a jejich schopnosti mnohem lépe, než jsou toho schopni lidé. Této moudrosti se musíte bezpodmínečně podříditi, jinak nikdy nedosáhnete toho, oč usilujete!“
Možnosti k úpravám
Přepracování takového rozsáhlého díla by v době, kdy neexistovaly počítače, zabralo mnoho času. Ještě 26. 10. 1939 Abdrushin prohlásil: „Na těchto mých slovech nebylo změněno ani to nejmenší ... všechno zůstalo tak, jak bylo, slovo za slovem.“ a následně v roce 1940 dal znovu tisknout původní Poselství Grálu. Podle jeho slov a konání je tedy zřejmé, že do té doby Poselství Grálu nezměnil. Zůstalo tedy již pouze velice krátké období, které by takové rozsáhlé změny sotva umožňovalo i při ideálních pracovních podmínkách. Jaké však byly jeho podmínky? Abdrushin byl pod dohledem gestapa, jeho knihy byly zakázány, jeho zdravotní stav špatný a nakonec podlehl nemoci z přebytku síly, která neměla již ke komu proudit.
Mohlo by být „selhání lidstva“ důvodem k přepracování Poselství Grálu?
Pokud se chce hovořit jako o příčině k údajnému přepracování Poselství Grálu o špatných zkušenostech a zklamaní, které Abdrushin zažil na sklonku svého života, tak je třeba si uvědomit, že trpké zkušenosti v podobě zrad v řadách nejbližších a několikaměsíčního věznění fašisty zažil ještě před svým prohlášením z 26. 10. 1939, že na Poselství nic nezměnil a ještě předtím, než dal Poselství Grálu znovu vydat v nezměněné podobě v Čechách v roce 1940.
Stejně tak se zapomíná i na to, že o zklamání z lidstva a povolaných psal Abdrushin již v přednášce Cizinec, která vyšla ještě před prvním vydáním Poselství Grálu v časopise „Der Ruf“ č.13 (1929). A pokud si byl Abdrushin již tehdy vědom toho, jaký je stav lidstva, a přesto napsal Poselství Grálu tak, jak ho během celého života vydával, mluvit o údajném přepracování Poselství Grálu na sklonku jeho života kvůli selhání lidstva je cílená lež. Světlu je vlastní pouze budovat. Proč by měl Abdrushin škrtnout celé přednášky a bourat výstavbu, kterou ve svém díle vybudoval?
Také je otázkou, jak by mohlo pomoci změnění pořadí přednášek k tomu, aby jim „lidstvo, které selhalo“ mohlo pochopit. Spíše naopak, tím, že byly pozdější přednášky ve vydání z roku 1949 přimíchány mezi první přednášky, možnost správného porozumění se značně oslabila. Když si přečtete vyškrtnuté přednášky a části textů, budete vidět, že tyto texty z 99% vůbec nebylo důvod odstranit proto, že by jim lidstvo nebylo najednou schopno porozumět, nebo proto, že se selháním povolaných snížili možnosti na změnu, ale že byl na to zcela jiný důvod, který se tak často opakovanými slovy o selhání lidstva pouze zastírá.
Abdrushin napsal, že změnit se musí člověk, nikoli Slovo: „Slovo se nemá říditi podle lidí, nýbrž všichni lidé podle Slova! Neboť Slovo jest, lidé však mají teprve býti.“ Proč by tedy měl své celoživotní dílo, které napsal v té nejvhodnější formě odpovídající schopnosti chápání lidských duchů, přepracovat? Vždyť lidstvo se duchovně velmi nezměnilo ani za 1000 let, ne to ještě v průběhu tohoto krátkého období, jak se to chce tvrdit. Vždyť všechno ve stvoření se děje plynule. Proč by měl tedy Abdrushin své dílo tak náhle přepracovat, když tak nepotřeboval udělat během celého svého života, kdy přednášky psal a vydával? Chce se snad tvrdit, že Světlo nedokázalo vidět jaké lidstvo skutečně je, nebo pohromu blížící se druhé světové války, když to již dávno viděli a předpovídali jasnovidci jako Nostradamus?
Fiktivní důkazy svědčí nakonec o opaku
V uplynulých letech byly zveřejněny a vzápětí vyžádány zpět vzpomínky Josefa Wagnera na Abdrushina, v nichž se mimo jiné píše, že ho Abdrushin 12. 8. 1940 požádal o uschování písemností (Schriftstücke), především před nacisty. Publikování této informace mělo zřejmě vytvořit zdání, že se jedná o přepracované Poselství Grálu. Životopis p. Wagnera byl však cenzurován a byla z něj vypuštěna zmínka, že tyto cenné spisy, jak je nazval pan Wagner, měly tloušťku přibližně 5 cm. To dokazuje, že to určitě nemohlo být třídílné vydání, protože to je tlustší i jako kompaktní kniha, není to ještě kdyby se mělo jednat o pracovní materiály.
Další změny
Ne pouze Poselství Grálu bylo změněno, ale stejně tak i další knihy: „Otázky a odpovědi“, knihy z edice „Zaváté doby se probouzejí“... Tyto změny se však již nepřipočítávají Abdrushinovi, ačkoliv úpravy mají podobný charakter jako úpravy Poselství. Kdo a proč rozhodl, že například celá poslední kapitola z knihy Buddha bude vynechána, přestože za života Abdrushina byla s jeho souhlasem zveřejněna? Znovu škrtání a cenzura nepohodlných pasáží... jako i v samotném Poselství Grálu.
Zapřel Abdrushin sám sebe?
Ježíšovi bylo ze všeho nejvíce vytýkáno, že si dovolil říci, že je Božím Synem. Proč? Protože to dávalo Jeho slovům daleko větší váhu a vážnost. Vždyť jinak jsou přijímány slova tesaře a jinak slova Božího vyslance. Vždyť kdyby Ježíš zapřel, že je Božím Synem, z jeho učení by se asi sotva ještě něco zachovalo. Popřením svého původu by Ježíš popřel současně i Pravdu, kterou přinesl, a to samozřejmě neučinil, i když mu to mohlo zachránit pozemský život. Proč by to udělal Abdrushin, který sloužil Bohu a ne lidem? Vždyť když v Poselství Grálu napsal, že vědění o Imanueli je pro lidstvo nezbytné, proč by ho odtud potom tak pečlivě odstraňoval? A právě všechny takové pasáže, a dokonce i celé přednášky, byly z Poselství vyškrtnuty.
„Jak daleko vzdálen ukazuje se lidský duch od chtění k vzestupu, když myslí, že pro něj jest zcela lhostejné, ví-li o Imanueli nebo ne...“
„Já vám však říkám: Lidé budou nyní Bohem donuceni, aby to přijali, protože jinak nemohou více duchovně stoupat. Oni musí o tom vědět.“
„Tak přichází v nastávajícím velikém obratu světů bezpodmínečná nutnost rozšíření vědění až k bytí Imanuele, v němž se tento obrat nyní naplňuje!“
(z přednášky Doznívání k Poselství Grálu „Všemoudrost“)
Pokud byste si všechny takové cenzurované části přečetli, zjistili byste, že obsahují velice důležitá slova, které vůbec nejsou nevhodná pro „lidstvo, které selhalo“, ale jsou pouze nepohodlná a zřejmě nezapadala do plánů těch, jež se snažili získat z Poselství Grálu pozemské výhody. Vždyť již těsně po válce byla kvůli ekonomickým výhodám snaha registrovat Hnutí Grálu jako náboženskou organizaci i přesto, že je to v přímém rozporu s Abdrushinovými slovy, které napsal hned v průvodním slově k Poselství.
Boj temna proti Slovu
Temno se vždy snažilo bojovat proti tomu pro něj nejnebezpečnějšímu, proti Božímu Slovu a jeho zvěstovateli. Protože pouze Slovo Pravdy může člověku ukázat cestu ke Světlu. Vidíte tu ale dnes nějaký vážný boj proti Slovu? Zajisté ne. Vždyť knihy jsou volně šířené, společnostem sdružujícím se kolem třídílného Poselství Grálu se daří... Proč? Ne náhodou proto, že hlavní boj již temno vyhrálo? Vždyť se podívejte: Ze živého Slova Pravdy přineseného Božím Synem se stalo dílo německého filozofa píšícího pod arabským pseudonymem, síla Slova je nepřesným a dokonce i chybným překladem výrazně oslabena, nebezpečné věty byly změněny nebo odstraněny a nejnebezpečnější přednášky zcela vymazány. Dnes už dokonce skoro nikdo ani neví, že je Abdrushin napsal.
Proč tolik lidí od Slova odpadlo a pochybovalo o jeho autorovi? Nebude to tím, že ta vnitřní výstavba, kterou nazval Abdrushin všemoudrostí, je v Poselství Grálu úplným zpřeházením přednášek celkem narušena, že mnohé vyškrtnuty části chybí a že přepracované třídílné vydání, která se prohlašuje za Abdrushinovo dílo, nemá již potřebnou sílu na to, aby pomohlo lidskému duchu probudit se z duchovního spánku? Čeho by se tedy mělo temno ještě obávat?
Na závěr
Žádný z předložených faktů a důkazů se však nemůže rovnat tomu, když si člověk přečte původní vydání Poselství Grálu sám a bude cítit jeho skutečnou sílu. V textech, které byly z Poselství Grálu vypuštěny, bude moci najít nepostradatelné poznání, které mu doposud chybělo a možná dalo prostor pro nesprávné názory, a brzdilo ho tak v pokroku. Stejně tak mnozí, kteří sice bezvýhradně rozpoznali v Poselství Grálu Pravdu (na což stačí cit), ale pochybovali o tom, kdo byl ve skutečnosti Abdrushin, najdou v nezměněném díle jistotu, která jim doposud chyběla.
Na závěr je třeba říci ještě jednu důležitou věc: Údajně existující podklady od Abdrushina pro upravené vydání „poslední ruky“ z roku 1949 nikdo nikdy neviděl a tyto podklady, na které se mnozí odvolávají, zřejmě ani nikdy neexistovaly. A tak zůstává jen slepá víra těm, kteří se s ní spokojí, a volí raději příslušnost k pozemským organizacím a věří spíš jimi předloženým argumentům, jako jasným a jednoznačným slovům Páně. Dokud však nebudeme žít podle Slova, k čemuž je nezbytné toto Slovo i v nezkřivené podobě znát, nikdy nenajdeme cestu do světlých výšin. Je to pro nás poslední šance na vzestup.